Prosím, pište komentáře!-Please, write your comments!-Ecrirons votre comemntaries, s'il vous plait!

Červen 2008

Hluboký spánek

29. června 2008 v 18:27 Filmy
Rok výroby: 1946
Režie:Howard Hawks
Hrají: Huphrey Bogardt, Lauren Baccall, John Ridgely, Martha Vickers
Phil Marlowe je soukromé očko, které stvořil americký spisovatel Raymond Chandler. Několikrát se dostal i na stříbrné plátno. Jednou z prvních adaptací byl právě Hluboký spánek natočený podle stejnojmenného románu. Phil Marlowe v něm hledá ztraceného manžela dcery generála Sternwooda. Jenže vše se koplikuje, do případu se zeplete mrtvola nalezená na dně oceánu v autě, druhá Sternwoodova dcera, nebezpeční gagsteři atd. atd. Na popisování děje tady není místo, kdo by chtěl o této stránce věci vědět víc, ať si přečte román nebo ať se rovnou podívá na film.
Dílo Howarda Hawkse se řadí mezi filmy žánru noir, ale klasické atributy tohoto žánru se na plátně objevují jen zřídkakdy. Jen ve dvou scénách jsou vidět ostré kontrastní stíny na bílých stěnách, ale častěji se jedná spíše o odstíny šedi. Též rozdělování záběrů pomocí přímých liní se téměř nedočkáme.
Ale je zde jedna klasická část filmu noir, která zůstala. Osudová žena. V tomto případě ztvárněna Lauren Baccalovou. Nakonec se ukáže (i když ani to není úplně jisté), že je to právě ona, kdo všechno spískala.
Phila Marlowea hraje Huphrey Bogardt a hraje ho velmi dobře. Řekl bych, že Bogardt je ideálním představitelem tohoto typu detektivů. Tvrďácký, cynický, s cigaretou v ústech a trousící suché hlášky (gen. Sternwood: "Jak máte rád brandy, pane Marlowe?" Marlowe: "Ve sklenici."), ale většina z nich je už dílem Raymonda Chandlera.
Ostatní postavy jsou už víceméně jen figurkami, které se mihnou, pronesou hlášku, doplní nějakou informaci do celkového obrazu a zmizí. Více prostoru dostane snad jen druhá Sternwoodova dcera (Marlowe: "Měli byste ji odstavit, stará je na to dost").
Pokud srovnáme knihu a film, tak ze srovnání vychází kniha lépe. Možná je to tím, že se do filmu nedostaly vniřní monology hlavní postavy, které odlišovaly knihu od ostaních děl tohoto typu. Pokud vám tedy jde o příběh, doporučuji knihu. Pokud vám jde o film, odpověď je jasná.

David Lynch

22. června 2008 v 11:35 Osobnosti
Americký filmový režisér David Keith Lych se narodil 20. ledna 1946 v Missoule v Montaně.Je označován za nejvýznamějšího představitele postmoderní kinematografie. Kromě režírování celovečerních filmů režíroval i krátké filmy, televizní seriály, též skládá hudbu a maluje obrazy ovlivněné expresionismem. Ve svých filmem zkoumá lidskou psychiku a to většinou z horší stránky.
Jeho dětsví v poklidné maloměstké atmosféře ho velmi ovlinilo. Už od dětských let se zajímal o to, co se skrývá za přívětivými úsměvy dosplěých a za ploty domů. Střední školu vystudoval v Alexandrii, poté studoval malířství na uviverzitě v Bostonu. V letech 1965 až 1969 studoval na Pennsylvania academy of Fine Arts, kde v roce 1967 vytvořil svůj první animovaný film Six Figures Getting Sick o ro později následovaný filmem The Alphabet.
V roce 1970 se společně s manželkou a dcerou přestěhoval do Los Angeles, kde začal natáčet své první experimentální filmy kombinující hrané a animované postupy, díky kterým se postupně propracoval až k hranému filmu. V roce 1971, během svého studia v Centru pro pokročilá filmová studia, zahájil natáčení svého prvního hraného filmu Erasehead (Mazací hlava), který měl premiéru až v roce 1976. Film měl obrovský kultovní úspěch a díky němu získal Lynch finanční záštitu ve studiu Mela Brookse Brooksfilm, pod kterým realizoval černobílý film z viktoriánské Anglie The Elephant Man(Sloní muž), který ukázal je obrovský cit pro filmové vyprávění.
O 4 roky později režíroval film Dune (Duna) natočený podle slavné sci-fi novely. Bohužel, film byl kritikou označen jako zmatený a složitý a tak se David Lynch vrátil k filmům, které točil na začátku své kariéry.
Díky tomuto odklonu od hollywoodského mainstreamu mohl natočit film The Blue Velvet (Modrý samet), který patří k jeho nejlepším filmům a natrvalo ho zařadil do seznamu posmodernistických režisérů. Na tomto filmu poprvé spolupracoval s hudebním skladatelem Angelem Badalamentim, který později skládal hudbu k několika jeho filmům.
V letech 1989 - 1991 vzniká kultovní seriál Twin Peaks, který v sobě spojuje prvky krimi spolu s mysteriozním filmem a černou komedií. Na seriál nazavzuje film Twin Pekas: Fire Walk with me, který popisuje posledních sedm dní v životě Laury Palmerové.V roce 1990 též vzniká film Wild in Heart (Zběsilost v srdci) se kterým získal mnoho ocenění včetně zlaté palmy v Cannes.
Po krátkém tvůrčím útlumu přichází roku 1997 film Lost Highway, který se stylově vrací k filmu noir. O čtyři roky později má premiéru jeho další významný film, Mulholland Drive, původně vzniklý jako pilotní film k seriálu pro televizi ABC. Po neshodách s ABC ale Lynch film dokončil a přepracoval do podoby celovečerního filmu.
Zatím posledním filmem Davida Lynche je film Inland Empirez roku 2006. Po dlouhé době je to film, který nebyl ohudebněn Angelem Badalamentim.
David Lynch patří k nejvýznamějším současným autorům s početnou fanoušskou základnou. Jeho filmy jsou všechny neobvyklé, se složitým dějem, častým střídáním reality a snových sekvencí.

Zemřel Stan Winston

18. června 2008 v 19:01 Osobnosti
V úterý 17. června 2008 zemřela trakiřská legenda Stan Winston. Bylo mu 62 let. Narodil se v roce 1946 ve Virginni a původně se chtěl stát hercem. To se mu nepodařilo a tak se začal zabývat maskami a filmovými triky. Později proslul zejména v oblasti dálkově ovládaných animatronických modelů. Z jeho studia např. vyšel Terminátor, dinosauři z Jurského parku a rozhýbal též patrně nejznámější sci-fi monstra Vetřelce (Vetřelčí královna ve filmu Vetřelci je jeho dílem a nejedná se o žádnou animaci) a Predátora. Dále se podílel na filmech Titanic, Pearl Harbor a spolupracoval s režiséry jako Steven Spielberg, Tim Burton a James Cameron. Je též autorem slavného teaseru k filmu Terminátor 2: Den zúčtování.
Držitel několika Oscarů za zvláštní efekty v neděli podlehl po sedmi letech marného boje rakovině.

Ïndiana Jones a Království křišťálové lebky

15. června 2008 v 18:27 Filmy
Rok výroby: 2008
Režie:Steven Spielberg
Hrají:Harrison Ford, Shia LeBeouf, Cate Blanchett, Karen Alle
Indiana Jones se vrací. A už první scénou dává najevo, že vrací ve velkém stylu. A to v ní přitom slavný archeolog ani nevystupuje. Ten se v této chvíli veze narvaný v kufru jednoho z aut. Ale jekmile je vytažen a sebere svou hučku z prachu cesty, všechno se změní. Je sice důchodce, ale důchodce, který ledaco vydrží a je stále při síle a může se tak pustit do boje s se sovětskou agentkou Irinou Spalkovou o tajemnou křišťálovou lebku.
Většina filmu se nese v klasické "indianajonesovské" poloze, tak jak ji chceme vidět. Závěr sice zabrousí do monumentálního sci-fi, ale nepůsobí to až tak nepatřičně. Ale první část, to je lahůdka pro fajnšmekry. Spielberg naráží na předchozí filmy kde to jde (opakování stejného sledu záběrů, narážky na hady, honičky přesně v tom stylu v jakém se čeká, suché hláškování a řešení spletitých hádanek) a mazlí se s každým záběrem.
Harrison Ford sice zestárnul, ale pořád je to "ten" Jones, jak jej známe. Sice už se po ráně nezvedá tak snadno jako dřív, ale pořád se umí prát a hlavně myslí. A to nezvládne starý Jones, tam zaskočí mladý Mutt Williams. A díky jejich rozvernému pošťuchováni se vrací do filmu zábavné jiskření, kterým byla tak zábavná Poslední křížová výprava(a na Seana Conneryho přeci jen dojde - i když jen jako fotografie na stole).
Hlavní zápornou figurou je tentokrát Irina Spalková, vědkyně, velká Stalinova oblíběnkyně a nositelka několika Leninových řádů. Ale na rozdíl od předchozích Jonesových protivníků se žene za poznáním, čili má poněkud jiné motivace. A tím pádem s Indym svým způsobem spolupracuje. To je také zajímavá a příjemná změna.
Všechno ostatní zůstává při starém - mírně nadsazená akce, humor a dokonce i na bič dojde. Dá se říci, že Indiana Jones 4 se může směle zařadit na třetí místo mezi předchozí filmy, hned před (dle mého) nejslabší Chrám zkázy. Ale pokud máte rádi Jonese, tak neváhejte a do kina běžte. Určitě to stojí za to.

Tarantino zase točí

12. června 2008 v 15:53 Články
Podle zpráv zahraničních serverů zahájil režisér Quentin Tarantino přípravy na natáčení svého dlouho odkládaného a hýčkaného projektu Inglourius Bastards. Mělo by se jednat o film z 2. světové války, něco ve stylu filmu Tucet Špinovců (The Dirty Dozen, 1967), kdby odouzenci na smrt dostnou možnost zachránit se před šibenicí, pokud se přihlásí do sebevraždedné mise. Název si režisér naopak vypůjčil z itatlského filmu, který byl i u nás jednu dobu na novinových stáncích. Doufejme, že se Tarantino podaří dát dohromady elitní hereckou sebranku. Jistou je zatím Michael Madsen. Premiéra je předběžne naplánována na příští rok, uvidíme, jestli to Tarantino stihne.

Zelená míle

5. června 2008 v 20:36 Filmy
Rok výroby: 1999
Režie:Frank Darabont
Hrají:Tom Hanks, Michael Clarke Duncan, James Cromwell, David Morse
Když se spojí Frank Darabont se spisovatelem Stephenem Kingem, skoro určitě z tohoto spojení vznikne vyjímečný film. Takové je Vykoupení z věznice Shawshanka stejně tak i Zelená míle.
Dá se říci, že Zelená míleje oproti Vykoupenímalý film. Téměř celý se odehrává ve vězeňském bloku E, kde jsou na smrt odsouzeí vězni. A jedním z nich je obrovský černoch John Coffey ("jako to pití, ale píše se to jináč"). Bloku velí Paul Edgecomb, spravedlivý a k vězňům v rámci možností milý "boss". Kromě Coffeyho jsou na bloku i další vězni, francouz Delacroix a jeho ochočená myš Mr. Jingles a "problémové dítě", které si říká Billy the Kid.
Vykreslením postav je jedno z těch dokonalých, jaké se ve filmu často nevidí. Postavy jsou skvěle životné, naprosto uvěřitelné a skvěle zahrané. Nejvíce se asi vryje do paměti neskutečně hnusný a slizký Percy Whetmore Douga Hutchinsona. Tak úžasně záporná postava se moc nevidí. Ale i ostaní, hlavně dozorci ve vězení, jsou skvělí. Z dalších hereckých představitelů bych vyzvednul Michaela Clarka Duncana, který představuje jakýsi středobor filmu, zvláštními léčitelskými schopnostmi nadaného černocha Coffeyho.
Samotné "zázraky" jsou podány poměrně přesvědčivě a mírně metaforicky (pomocí praskajících žárovek a proudu čehosi, co připomíná mouchy).
Nejúžasnější věcí na Zelené mílije promyšlenost, s jakou děj filmu ubíhá a jak do sebe všechny narážky a detaily postupně a naprosto přesně zapadají. Až člověk nestačí zírat. Ač se film odehrává v cele smrti a dočkáme se i tří poprav na elektrickém křesle (jedné hodně brutální), režisér se snaží film mírně odlehčovat různými vtipy. Ale žádný z nich není nevkusný, vše působí přirozeně a nenásilně.
Stejně jako ve Vykoupenípoužívá režisér opkování záběrů v určitých scénách - a je to výborný nápad, vůbec to nepůsobí nadbytečně. Naopak to utožuje naše seznámení s postavami a nebo vytváří skryté vtipy (viz spojení Billyho the Kida a Percyho).
Film má bez minty tři hodiny, ale je to přesně doba, kdy všechny postavy dokonale poznáme a necháme se unášet příběhem, který umně balancuje na hranici dramatu a pohádky. Opravdu vyjímečný zážitek, všem mohu vřele doporučit.