Prosím, pište komentáře!-Please, write your comments!-Ecrirons votre comemntaries, s'il vous plait!

Září 2008

Ridley Scott + 2xRussell Crowe = Nottingham

29. září 2008 v 21:07 Novinky
Zajímavé nové inforamce se dnes objevily ohledně projektu režiséra Ridleyho
Scotta (mj. Vetřelec, Gladiátor, Blade Runner) Nottingham, v němž hlavní roli ztvární režisérův oblíbenec Russell Crowe. Již delší dobu je známé, že bude vyprávět příběh Robina Hooda. Dnes se objevily dvě nové a nesporně velmi zajímavé informace, které na tento projekt vrhají nové světlo. Samotný zbojník bude zápornou postavou, hlavní kladnou postavou bude šerif z Nottinghamu, ve většině legend a předchozích filmů hlavní záporná postava. A ještě zajímavější je, že obě postavy ztvární právě Crowe. To některé internetové fanoušky dokonce přivedlo na názor, že by se ve filmu mohlo objevit pohádkové schéma "ve dne dobrý, v noci zlý". No, uvidíme. Scott zatím nenatočil vyloženě špatný film a ty historické mu jsou ze všech nejlépe, tak uvidíme, co vymyslí tentokrát. Natáčet by se mělo začít příští jaro.

Zemřel Paul Newman

27. září 2008 v 19:09 Novinky
Včera zemřel ve věku třiaosmdesáti let jeden z nejslavnějších amerických herců, Paul Newman. Zemřel na svém statku poblíž Westpontu obklopen svou rodinou a přáteli Po letech boje podlehnul rakovině plic. Měl za sebou téměř padesátiletou kariéru, během kteríé ztvárnil desítky rolí. Nezapomenutelnou dvojici vytvořil se svým hereckým partnerem Robertem Redfordem. Posledním filmem, kterém se objevil, byla gagstreka Road To Perdition, kde hlavní roli ztvárnil Tom Hanks. Herec byl též desetkrát nominován na Oscara, ale cenu vyharál pouze jednou, za film Barva peněz. Kromě své herecké kariéry byl i úspěšným automobilovým závodník, jednou dokonce obsadil druhé místo v závodě Le Mans. Na rozdíl od většiny jeho hereckých kolegů nestřídal manželky jako na běžícím pásu, ale celých padesát let, až do své smrti zůstal věrný herečce Joanne Woodward. V den, kdy tato herecká legenda zemřela vydal deník Aha! jeden z nejslavnějších Newmanových filmů - Podraz - na přiloženém DVD za 44 Kč. Je to skvělá příležitost připomenout si umění tohoto skvělého herce.

Stanley Kubrick

22. září 2008 v 18:20 Osobnosti

Stanley Kubrick se narodil 26. července 1928 do rodiny lékaře v newyorském Bronxu. V 18 letech se stal fotografem magazínu Look. Zde měl příležitost fotografovat boxerské zápasy, což ho přivedlo k natočení jeho první filmu Den zápasu(Day of the fight) který dokumentem o boxeru Walteru Carrierovi. Následoval film (který si poprvé sám produkoval) Flying Padre. Oba filmy se staly finančními propadáky. Své první dva hrané filmy, Fear and Desire (Starch a touha, 1953) a Killer's Kiss (Vrahův polivek, 1955) rád ze své filmografie vynechával a za svůj první film považoval až The Killing(Zabíjení, 1956), který jako první vznikl v profesionálních podmínkách. Příběh popisoval přepadení jedné sázkové kanceláře. Prvním velkým úspěchem se stal gfilm Stezky slávy (Paths of Glory, 1957), který se odehrával v první světové válce. A o tři roky později to byl Kirk Douglas, představitel hlavní role ve Stezkách slávy, kdo Kubricka přesvědčil, aby se ujal historického velkofilmu Spartacus (1960). Velký komerční úspěch tohoto filmu umožnil Kubrickovi finacovat jeho kontroverzní film podle románu Vladimíra Nabokova, Lolita(1961). Tento film zaznamenal pro Kubricka obrovský průlum. Od té doby natáčel filmy s čím dál tím většími odstupy, ale dá se říci, že všechny se ve svém žánru staly měřítkem kvality. Ať už to bylo absurdní spojení válečného filmu a komedie Dr. Divnoláska, aneb jak jsem naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (1964), nebo 2001: Vesmírná oddysea, která sse stal jedním z prvních opravdových sci-fi filmů. Následující Mechanický pomernač z roku 1971 se stal nejkontroverznějším filmem v jeho kariéře a po výhrůžkách smrtí vůči jeho osobě jej režisér stáhnul z kin a zakázal jej promítat v kinech Anglii, dokud nezemře. Barry Lyndon(1975) zase všechny překvapil nepoužíváním umělého světla při natáčení. Osvícenípodle předlohy Stephena Kinga zapůsobilo marzivou atmosférou a perfektních hereckých výkonů ústředního tria. Na dlouhou dobu jeho posledním filmem byla Olověná vesta z roku 1987, se vší brutailtou popisující válku ve Vietnamu. Kubrickovým posledním filmem se stal erotický thriller Eyes Wide Shuts Nicole Kidman a Tomem Cruisem. Slavný režisér se premiéry tohoto filmu nedožil. Zemřel na infarkt po náročném míchání zvuku k tomotu filmu, 7. března 1999.
Všem, kteří se blíže zajímjí o život a dílo tohoto režiséra, mohu doporučit tříhodinový dokumentární film Stanley Kubrick: Život s filmem.

Máj

14. září 2008 v 17:35 Filmy
Rok výroby: 2008
Režie:F. A. Brabec
Hrají:Jan Tříska, Juraj Kukura, Matěj Stropnický, Sandra Lehnertová

Zimní krajinou prochází starý kat. Vrací se na místa, kde před sedmi lety popravil mladého loupežníka Viléma, který kvůli dívce Jarmile, zabil svého otce. Hlavou se mu honí spousta otázek, ale hlavně jediná: Kdo odsoudí kata? Stojíce pod rozpadajícím se kolem, na kterém je dosud Vilémova lebka, vypráví nám svůj příběh.
"Byl pozdní večer, první máj. Večerní máj - byl lásky čas..." Takto začíná slavná báseň Karla Hynka Máchy, kterou se režisér, kameraman (a v tomto případě i scénárista) F. A. Brabec nechal inspirovat. Z básně, která je převážně lyrická dokázal objevit střípky tragického milostného trojúhelníku a s jistou dávkou umělecké licence jej převedl na filmové plátno. A je třeba říci, že na to, o jak těžkou látku se jedná, si s ní poradil velmi dobře.
Brabec se vydal svou vlastní cestou a natočil film, který se neodehrává v nějakém konkrétním období a navíc ještě spojuje staré a nové. Podařilo se mu zachovat lyrickou podobu básně, kterou převedl do nádherných obrazů. Nejsou tak barevně přestylizované jako v Kytici, ale jsou krásné a působivé. Často využívá zpomalených záběrů, výrazných obrazových filtrů a velkých detailů.
Obrazům jsou podřízeny i herecké výkony, které se ale nedají hodnotit obvyklými měřítky. Satrý kat, vypravěč Jana Třísky působí někdy až příliš staře a unaveně, ale to byl asi cíl. Na druhou stranu, Juraj Kukura ztvárnil svého mlynáře Shiffnera jako silného, zkušeného muže (v tom mu napomáhá impozantní Kukurova postava) a důstojného Vilémova soupeře. Na druhou stranu Vilém je spíše rozvrený hipík (stejně jako jako jeho loupežnická banda), kterého zasáhla láska silou, kterou ani sám nečekal. Projde ale razantní proměnou. Po vraždě svého otce trpí ve vězení a mění se ze silného jedince v v rozervanou zničenou trosku. Jarmila, dívka kvůli které se vše semele je naopak vylíčena jako jednoduchá, naivní dívka, která snad ani neví co chce.
Zmínil jsem spojení starého a moderního. Kromě moderně pojatých hrdinů je moderní hudba, o kterou se postarali Support Lesbiens. A je potřeba říci, že opravdu příjemně překvapili. Instruemntální skladby jsou naprosto dokonalé a písně mají v textech použity originální Máchovy verše.
Hlavním motivem filmu je věčnost. Věčnost kat Vilémovi dokazuje lebkou na šibenici, o věčnostia o životě přemítá Vilém v kobce, když vidí svého zabitého otce a starch z věčnosti má úžasně pozitivní postava Vladimíra Javorského, který je protipólem temného kata.
Máj je rozhodně výrazným počinem v současné české kinematografii, který má navíc i obrovský filozofický přesah. Ale je potřeba k tomuto filmu přistupovat s otevřenou hlavou a nehledat v něm přesný přepis Máchy.

The Departed OST (Howard Shore)

8. září 2008 v 17:59 Soudtracky

Kromě písničkového soudtracku k filmu Martina Scorseseho (na kterém zazní písně např. Od Beach Boys, Rolling Stones a Rogera Waterse), bylo vydáno i album s hudbou, jejímž autorem je Howard Shore, která napsal hudbu k filmům Mlčení jehňátek a k celé trilogii Pán prstenů.
Album oevírá akustická kytara ve skladbě Cops and Criminals. Na začátek je třeba napsat, že celé album se nese v duchu kytara + orchestr a hned první skladba je toho důkazem. Obě složky se zde dokonale prolínají v příjemné melodii, ve které ale probleskují temnější podtóny, která trochu připomíná irskou lidovou hudbu, zvláště svou melodikou.
344 Washje pomalou skladbou s westernovým nádechem, kde hlavní melodii hraje táhlá elektrická kytara. Následující Beacon Hill, která se dostala i na písničkovou kompilacise drží ve stejném tempu, ale elektrická kytara je nahrazena akustickou, která hraje pěknou, ale poměrně smutnou, melodii.
Následuje tříminutová The Faithful Departedi, kde se opět vrací elektrická kytara na temném orchestrálním hukotu, který se stupňuje do poloviny skladby. Pak orchestr zmizí, přibude další kytara a vrátí se melodie z první skladby. Ale jenom dočasně, na konci se dočkáme nového tématu, který v sobě obsahuje jistou naději.
Colinmá v sobě mírně španělský nádech a opět se zde opakuje melodii ze skladby číslo jedna. Opět se jedná o akustickou skladbu, ale i tak zní poměrně ostře a svižně. Následující Madolynje poměrně nevýrazná (v kontextu předcházejících) a nepřináší nic moc zajímavého, jen nové, poměrně jednoduché téma.
Nejdelší skladbou na albu je sedmiminutová Billy's Theme, která začíná vysoko posazenou akustickou kytarou podkreslenou orchestrem. Obě složky se opět zajímavě prolínají a proplétají, ve třetí minutě se přidá i druhá kytara. V tomto duchu se nese celý zbytek skladby, která i přes svou délku a repetitivnost melodie nenudí a těch sedm minut s ní strávených uteče poměrně rychle.
Následující Command zrychlí tempo a dá přednost orchestru. Kytara je tentokrát značně upozaděná, spíše je využita ja basová, ale zazní zde i hlavní téma první skldby a další skoro-westernové vyhrávky.
Chinatown je opět kytarovou skladbou, ale kytara je prohnána množstvím zkreslovacích efektů, takže na albu působí jako bílá vrána - zní neovykle elektronicky. Po krátké mezihře připomínající samopal se opět dostane ke slovu hučivý orchestr,
Boston Commonse nese v obyvklém kytarovém duchu. Jen melodie je trochu složitější, i když jemná a líně plynoucí. Jedenáctá, Miss Thingje rockovější verzí první skladby, která ale zní skoro lépe, než její akustická verze.
The Babysvojí atmosférou a prací s kytarami trochu připomene westernové soudtracky Ennia Morriconeho. Celá skladba se nese v pomalém duchu s poměrně pravidelným rytmem, ale je příjmně dramatická a napínavá až do konce.
Předposlední na labu je tříminutová Last Ritos, ve které se opět dostane na velký orchestr a kytary úplně ustupují. Z písně je silně cítit blížícíc se konec. Tuto atmosféru trochu naruší "hrábnutí do strun" elektrické kytary ve druhé části.
Album uzavírá podtitulková The Deaprted Tango, kde se ke kytraám přidá i sólující banjo. Vynikající závěr poměrně netradičního soudtracku, který dokáže příjemně překvapit.