Rok výroby: 1987
Režie: Stanley Kubrick
Hrají: Matthew Modine, Adam Baldwin, R. Lee Erney

Další z mnoha pohledů na Vietnamskou válku, tenkrát okem mistra Stanleyho Kubricka. Ten svůj film rozdělil do dvou víceméně stejně dlouhých částí, které jsou obě jistou podobou pekla. První se odehrává ve výcvikovém táboře Námořní pěchoty, kde skupina rekrutů trpí pod přísným velením tvrdého důstojníka. Z masy holohlavých branců se postupně vydělují hlavní postavy, z nichž je patrně nejvýznamnější vojín "Joker" (Vtipálek), který se později stane vojenským novinářem. V druhé polovině, právě s Vtipálkem přenášíme přímo do srdce bojů.
Celý film působí až neuvěřitelně autenticky, využívá dlouhých, nepřerušovaných záběrů a nechává herce ponořit se do postav. Kubrickovi se podařilo vyvarovat se i obvyklému klišé filmů z války ve Vietnamu, a sice že ani jedna z bitev zobrazených v druhé polovině filmu se neodehrává v pralese. Zde se boje odehrávají v rozbombardovaném městě a to, že se jedná o Vietnam, napovídají občasné palmy a nepřátelští vojáci.
Pokud jde o herecké výkony, dokonale se zde projevil Kubrickův perfekcionismus při jejich vedení. Stejně jako v jeho předchozích filmech zde nevidíme herce, kteří představují své postavy, ale vidíme přímo ty určité osoby a všechno jejich jednání jim bez nejmenšího zaváhání věříme. Je to nejspíše dané i tím, že se jedná o prakticky neznámé herce.
Nejhlubší stopu v divákově paměti patrně zanechá R. Lee Erney v roli drsného velitele výcviku, který deptá nováčky od první minuty. Vytvořil tak ikonickou, mnohokrát paradovanou postavu typického "Zeleného mozku". Ostatní herci, představitelé vojáků jsou, jak již bylo napsáno výše, velmi uvěřitelní a přirození.
Pokud jde o kameru, dočkáme se několika typicky Kubrickovsky komponovaných záběrů interiéru, ale dvě třetiny filmu se odehrávají venku. Na rozdíl od předchozích režisérových filmů není tentokrát tak propracována hudební stránka věci, hlavně pokud jde o výběr písní. Nedočkáme se žádné klasiky, jen obligátního využití dobových hitů (tentokrát ale nedojde na CCR, jejíž písně zazněly ve většině filmů o Vietnamu).
Olověná vesta je film dobrý, ale rozhodně ne dokonalý. Je to možná (pro Kubricka tak typickou) odtažitostí postav a dějů. Divák se s nimi, navzdory jejich přirozenosti a dá se říci "živosti" nikdy plně neztotožní
Svým ztvárněním bitevních scén, které se odehrávají v městském prostředí, Stanley Kubrick obohatil "Vietnamské téma" o novou perspektivu. Pokud film zařadíme do kontextu mistrovy filmografie, patří Olověná vesta spíše k slabším filmům (i když, existuje mezi jeho filmy nějaký opravdu špatný?). I přes mé drobné výhrady je potřeba tento film vidět. Už jenom proto, aby si divák udě