Prosím, pište komentáře!-Please, write your comments!-Ecrirons votre comemntaries, s'il vous plait!

Červenec 2009

Martin Frič

26. července 2009 v 18:20 Osobnosti
Jeden z nejvýznamnějších československých filmových tvůrců se narodil v roce 1902 v Praze do poměrně významné rodiny. K jeho předkům patřil např. i slavný cestovatel po Amazonii Alberto Vojtěch Frič, který ve své době přivezl do Prahy indiána. Vystudoval průmyslovou školu, ale zběhnul umění a pracoval po celém Československu v kabaretech. Zde uplatnil svůj všestranný umělecký talent - nejen hrál, zpíval a psal scénky, ale často také navrhoval kulisy a plakáty. Z jeho "kabaretiérského" období také pochází přezdívka "Mac", která tvořila první část jeho uměleckého pseudonymu Mac Ferry. Po angažmá v mnoha kabaretech po celém Československu se poprvé dostal k filmu, kdy navrhl plakáty k filmu Dáma s malou nožkou z roku 1919. Postupně vystřídal mnohá filmová povolání - byl výtvarníkem, kameramanem, scénáristou a příležitostně i hrál. Často spolupracoval
s Karlem Lamačem, díky kterému se velmi rychle dostal k posledním technickým novinkám a ty se tak učil používat. Byl např. u první jízdy v českém filmu. V roce 1928 se oženil s herečkou Suzanne Marville a adoptoval její dcery.
Jeho první režií byl film Páter Vojtěch. Do své stáže v Paříži natočil další tři němé filmy (ve všech hrála jeho žena) a pomáhal svému příteli Lamačovi na práci na některých filmech (např. To neznáte Hadimršku s Vlastou Burianem). Po návratu z Francie realizoval svůj první zvukový film, adaptaci Jaroslava Haška Dobrý voják Švejk, v titulní roli se Sašou Rašilovem. Během třicátých let natáčel jeden film za druhým a převážně komedie. Všechny jsou řemeslně dobře zvládnuté, dobře, ale rychle natočené a vůbec jsou vrcholem tehdejší tvorby. Natáčení komedií prokládal poněkud vážnějšími filmy, např. Jánošíkem nebo adaptací Karla Čapka Hordubalové. Nezastavil se ani za protektorátu, kdy zásoboval kina veselohrami, které nezestárly ani dnes. Za všechny jmenujme nepřekonatelného Kristiána. Po válce byl obviněn z kolaborace, ale nakonec se ukázalo, že jediné dva jeho německé válečné filmy nejsou nijak zvlášť propagandistické, ani neslouží okupantům a Frič mohl dál pokračovat v práci.
Po válce střídal filmy poplatné době (Zocelení) s veselohrami, které mu šly nejlépe (Císařův pekař). Sice v této době prožíval slabší období, jeho filmy už neměly takový vnitřní švih a lehkost provedení, ale divácky úspěšné snímky to vesměs byly. V závěru své kariéry natočil několik filmů s dvojicí Sovák - Bohdalová, které ho zase vrátily na výsluní.
Obrovským šokem pro něj byl příjezd Rusů v srpnu 1968. Den po invazi ho našli u něj doma v bezvědomí, byl odvezen do nemocnice, kde ve věku 66 let zemřel. Martin Frič měl rakovinu a lékaři mu zakázali pít - i jediná sklenička by jej mohla zabít (a on tak miloval francouzský koňak…). V souvislosti s jeho smrtí se traduje, že po invazi už nechtěl dál žít a tak si dal svůj poslední koňak. Ať je to tak, nebo zemřel jiným způsobem, zůstává Martin Frič v diváckých srdcích jako jeden z nejlepších československých režisérů, jehož filmy jsou často reprízovány a diváky hojně sledovány.

Světla velkoměsta

20. července 2009 v 18:40 Filmy

Rok výroby: 1931
Režie: Charles Chaplin
Hrají: Charles Chaplin, Virginia Cherrill, Jean Harlow, Harry Mayers

V roce 1931 zažíval triumfální nástup zvukový film. A slavný Charlie Chaplin se rozhodl natočit film němý. Vážně zvažoval, že by Tuláka nechal promluvit, ale jak sám brzy uznal, tím by jej jen připravil o část jeho kouzla. A tak vzniknul film Světla velkoměsta, který nakonec byl obrovským úspěchem, který v tržbách a návštěvnosti překonal mnohé tehdejší zvukové filmy.
Příběh filmu není příliš složitý - Tulák se zamiluje do slepé květinářky a vydává se za boháče a snaží se jí všemožně pomoci. Jeho nevědomým asistentem se stává milionář, kterého Tulák zachrání před sebevraždou a ten jej vezme k sobě domů. Jenže milionář se s Tulákem přátelí, jen když je opilý. Ale to Tuláka neodradí a s nevinností sobě vlastní se půjčuje jeho auto, mámí z něj peníze apod. Zlom filmu nastává ve chvíli, kdy Tulák odhalí, že má květinářka zaplatit nájem a on jí slíbí, že jí peníze opatří.
Na tuto linii Chaplin navléká jeden vizuální gag za druhým. Ale díky zvukovým možnostem využívá pro vtipy i vhodně využitou hudbu či zvukový efekt a nachází tak nové způsoby jak diváka pobavit a zároveň držet krok s novými technologiemi (alespoň částečně). Z tohoto filmu pochází mnohé z nejslavnějších Chaplinových scén - Tulák boxuje, Tulák omylem spolkl píšťalku a pískáním přitahuje psy apod. Ale i když se jedná o komedii, film končí v poměrně smutném duchu, i když si nechává otevřená vrátka na cestě k optimistické budoucnosti.Ale tak to bývá u většiny Chaplinových dlouhých filmů.
Film bohužel trpí neduhem všech amerických němých filmů - neužívá střihové skladby, které dělá sledování němých filmů lépe stravitelným (viz Enzenštejnův Křižník Potěmkin) a vytváří potřebný spád a rytmus. Chaplin točil svoje němé filmy pořád stejně - většinou celky nebo polocelky, občas nějaký detail, ale jako upozornění, nikoliv jako součást rytmu filmu a jeho vyprávění.
Ale to je jen drobnost, která trochu snižuje přístupnost filmu současnému, obvyklému střihu navyklému, divákovi.
Ale divák, připravený na tento styl, se bude dobře bavit, protože Chaplin je v tomto (a i v jiných svých komediích) filmu nevyčerpatelnou studnicí kvalitního vizuálního humoru.

Zjizvená tvář

12. července 2009 v 17:37 Filmy
Rok výroby: 1983
Režie: Brian De Palma
Hrají: Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer, F. Murray Abraham

V roce 1980 otevřel Fidel Castro kubánský přístav Mariel, aby nechal odjet některé Kubánce ke svým rodinám do USA. Ale kromě mírumilovných obyvatel byly tímto způsobem deportovány do USA i nejtěžší kubánští zločinci, mezi jinými i politický vězeň Tony Montana. A film Briana De Palmy (mj. Carrie a Neúplatní) je příběhem jeho cesty na post miamského kokainového krále a jeho strmého pádu.
Režisér De Palma společně se scénáristou Oliverem Stonem vytvořili aktualizovanou verzi slavné stejnojmenné gangsterky z roku 1932. Od aktuálního problému s kubánskými přistěhovalci odvodili příběh jednoho z davu, který měl odvahu se prosadit. Sice na špatné straně zákona, ale prosadil se. Hlavní hrdina je sice šmejd, se kterým se nedá ztotožnit, ale celkem zásadový šmejd na jehož cestu na vrchol se solidně kouká.
A je to hlavně zásluha vynikajícího Ala Pacina v titulní roli. Předvádí zde podobné dokonalé splynutí s postavou jako ve své slavné roli Michaela Corleona v Kmotrovi, zde je ale jeho práce na charakteru ještě umocněna kubánským přízvukem, který dělá jeho angličtinu pro netrénované ucho obtížně srozumitelnou. Pacino zde hraje tak přesvědčivě, že se v divákových očích Montanou přímo stává, není jen jeho představitel. Přesvědčivě se stává samolibým a asi ne příliš chytrým člověkem, který by pro svou slávu a úspěch udělal cokoliv a na okolí mu ani v nejmenším nezáleží. Na druhou stranu je vidět, že si někdy na drsného pouze hraje - častým užíváním "fuck", tvrďáckými gesty a drahými obleky a auty. Ale je pravda, že střílet dovede…
Jeho mistrovský herecký výkon trochu zastiňuje ostatní postavy, ale všechny jsou solidně obsazené a uvěřitelně zahrané. Ale na většinu z nich divák poměrně snadno zapomene. Na Montanu ne.
Film má necelé tři hodiny. Díky tomu se režisér nemusel uchýlit k nejrůznějším zkratkám a poctivě nechá všechny důležité scény vyznít v potřebné délce. Tím se rozhodně prohlubuje divácký zážitek, i když pro někoho, komu se tento typ filmů nelíbí, to asi bude trochu moc. A trochu moc bude i pro někoho i násilí, kterého zde je dost, ale má opodstatněné užití jako přesvědčivá ukázka zločineckých praktik.
Zjizvená tvář, spolu se svou starší verzi, Kmotrem, Scorseseho Mafiány a Casinem patří do zlatého fondu filmů s touto tématikou a po právu se dnes stal mnohokrát citovanou klasikou. Už proto stojí za to si na něj udělat čas.

Star Trek

5. července 2009 v 18:36 Filmy
Rok výroby: 2009
Režie: J.J. Abrams
Hrají: Chris Pine, Zachary Quinto, Eric Bana, Simon Pegg, Anton Yelchin

Trekkies mohou jásat - Star Trek se vrací na plátna kin a napravuje reputaci předchozím filmům. J.J. Abrams se do tohoto filmu pustil z gruntu, vynechal všechno, co už bylo o tomto tématu natočeno a začíná na místě, kam nás ani seriál nevzal. U otce kapitána Kirka. Pak se přesouvá k jeho nezbednému synovi vyrůstajícímu v Iowě a paralelně sledujeme vzdělání polovičního Vulkánce pana Spocka. Oba se setkávají na půdě akademie mezihvězdné flotily (rozhodně si nepadnou příliš do oka) a od této chvíle začíná ta pravá zábava. Je úžasné sledovat, jak se pod jinými tvářemi vylupují charaktery známé z původní série - Uhura, doktor McCoy, pilot Sulu. A když nakonec přijde i Scotty, dílo je dokonáno. A tohle pomrkávání na fanoušky se děje během první mise slavné lodi U.S.S. Enterprise v hlavní roli se šíleným Romuláncem, zestárlým panem Spockem (Leonard Nimoy z původního seriálu) a časovým paradoxem.

Lehké naťuknutí toho, o co tady jde, může na papíře působit divně, ale pravdou je, že v kině, při sledování filmu si to divák ani neuvědomí. J.J. Abrams natočil pohlcující a nablýskaný (to není metafora, to je fakt - leskne se zde spousta věcí) film, kde si každý divák, který má rád slušně udělanou zábavu, najde svoje.
Ať už je to humor, kterého je zde požehnaně, přes dokonalé triky, které si zejména vychutnáme během bombastických bitev, nebo narážky na "starý" Star Trek.
Pokud jde o herce, mají rozhodně víc práce, pokud jde o akci, než měli herci v seriálu. Chris Pine jako Kirk je sympatický rebel s IQ dosahující kvalit Einsteina. Na druhé straně Spock, který se ukáže v poněkud jiném světle než dříve a dokáže, že i Vulkánci mají emoce. A když nakonec přijde Leonard Nimoy a předvede svůj charakteristický pozdrav, působí to dokonale.
Hudba Abramsova oblíbence Michaela Giacchina burácí od prvních záběrů a ani nepotřebuje kopírovat známé motivy ze seriálu a starších "starterkovských" filmů Na kousek znělky dojde až v úplně poslední sérii v záběrů, která je jasnou citací montáže z úvodu seriálu. Včetně slavné věty o "Nekonečném vesmíru" a "místech, kam se ještě člověk nevydal".
Abramsův Star Trek není dokonalý. Můžeme v něm hledat nelogičnosti, výmysly, na které se dá narazit jenom ve sci-fi, někomu nemusí sedět pár až zbytečně "pubertálních" vtípků, ale co... Takové sci-fi, a navíc tak pozitivní (všichni, co mají přežít, přežijí a dobro vítězí na všech frontách) v kinech už léta nebylo a hodně chybělo. A Abrams nám je neservíroval jako svěží, zábavný film s mladou posádkou, která má, dle mého názoru šanci uchytit se i v nové řadě televizního seriálu. A takový zkušený televizní matador, jakým Abrams je, by určitě věděl jak na to.