Rok výroby: 1983
Režie: Brian De Palma
Hrají: Al Pacino, Steven Bauer, Michelle Pfeiffer, F. Murray Abraham

V roce 1980 otevřel Fidel Castro kubánský přístav Mariel, aby nechal odjet některé Kubánce ke svým rodinám do USA. Ale kromě mírumilovných obyvatel byly tímto způsobem deportovány do USA i nejtěžší kubánští zločinci, mezi jinými i politický vězeň Tony Montana. A film Briana De Palmy (mj. Carrie a Neúplatní) je příběhem jeho cesty na post miamského kokainového krále a jeho strmého pádu.
Režisér De Palma společně se scénáristou Oliverem Stonem vytvořili aktualizovanou verzi slavné stejnojmenné gangsterky z roku 1932. Od aktuálního problému s kubánskými přistěhovalci odvodili příběh jednoho z davu, který měl odvahu se prosadit. Sice na špatné straně zákona, ale prosadil se. Hlavní hrdina je sice šmejd, se kterým se nedá ztotožnit, ale celkem zásadový šmejd na jehož cestu na vrchol se solidně kouká.
A je to hlavně zásluha vynikajícího Ala Pacina v titulní roli. Předvádí zde podobné dokonalé splynutí s postavou jako ve své slavné roli Michaela Corleona v Kmotrovi, zde je ale jeho práce na charakteru ještě umocněna kubánským přízvukem, který dělá jeho angličtinu pro netrénované ucho obtížně srozumitelnou. Pacino zde hraje tak přesvědčivě, že se v divákových očích Montanou přímo stává, není jen jeho představitel. Přesvědčivě se stává samolibým a asi ne příliš chytrým člověkem, který by pro svou slávu a úspěch udělal cokoliv a na okolí mu ani v nejmenším nezáleží. Na druhou stranu je vidět, že si někdy na drsného pouze hraje - častým užíváním "fuck", tvrďáckými gesty a drahými obleky a auty. Ale je pravda, že střílet dovede…
Jeho mistrovský herecký výkon trochu zastiňuje ostatní postavy, ale všechny jsou solidně obsazené a uvěřitelně zahrané. Ale na většinu z nich divák poměrně snadno zapomene. Na Montanu ne.
Film má necelé tři hodiny. Díky tomu se režisér nemusel uchýlit k nejrůznějším zkratkám a poctivě nechá všechny důležité scény vyznít v potřebné délce. Tím se rozhodně prohlubuje divácký zážitek, i když pro někoho, komu se tento typ filmů nelíbí, to asi bude trochu moc. A trochu moc bude i pro někoho i násilí, kterého zde je dost, ale má opodstatněné užití jako přesvědčivá ukázka zločineckých praktik.
Zjizvená tvář, spolu se svou starší verzi, Kmotrem, Scorseseho Mafiány a Casinem patří do zlatého fondu filmů s touto tématikou a po právu se dnes stal mnohokrát citovanou klasikou. Už proto stojí za to si na něj udělat čas.