Prosím, pište komentáře!-Please, write your comments!-Ecrirons votre comemntaries, s'il vous plait!

Srpen 2009

Dobrou noc a hodně štěstí

30. srpna 2009 v 13:02 Filmy
Rok výroby: 2005
Režie: George Clooney
Hrají: David Strathaim, Robert John Burke, Patricia Clarkson, Robert Downey Jr., George Clooney

V padesátých letech žila Amerika pod příkrovem strachu, kterým ji přikryl senátor Joseph McCarthy, když započal své "hony na čarodějnice" - komunisty. V podezření byl každý, do osidel jeho komise spadlo i několik významných osob z filmové branže, za všechny jmenujme scénáristu Daltona Trumba, který napsal scénář ke Kubrickově filmu Spartacus. Jen málokdo se dokázal vzepřít. Tím jedním z mála byl komentátor televize CBS Edward Murrows, který společně se svým týmem bojoval se způsoby, jaké McCarthy užíval a nakonec došel tak daleko, že sám McCarthy byl vyšetřován. Tolik trocha historie, bez jejíž znalosti film nefunguje.
Film Dobrou noc a hodně štěstí režíroval herec George Clooney a nutno říct, že velmi solidně. Natočil malý, nezávislý film, který se přesně drží svého tématu a rekonstruuje historii. I když jsou zde momenty, kdy je z plátna trochu cítit Clooneyho postoj k současné politice Spojených států, ale není to tak hrozné. Ale tím spíš přidává k filmu nový rozměr a otázky k zamyšlení.
Celý film se odehrává v potemnělých, zakouřených studiích televize CBS. Do exteriérů se vůbec nepodíváme. Ale je to dobře, protože film je díky tomu sevřený, a jak bylo napsáno výše, míří přesně do středu dění a popisuje události. Děj, je jemně podbarven jazzovou hudbou, dokreslující ducha doby a občasným vystoupením zpěvačky, která vytvářela hudební předěly ve vysílání.
Nejvíce pozornosti na sebe logicky strhává David Strathaim v roli charismatického Murrowse, člověka, který ví, co říká a čeho chce dosáhnout, charakteristického svou zapálenou cigaretou v přímém přenosu a svým typickým rozloučením, ze kterého se stal titul filmu. Ve spoustě ostatních rolí se objevili herci, u kterých může průměrně zběhlý divák říci "Někde jsem ho/ji viděl, ale nemůžu si vzpomenout kde… Platí to o Rayi Wiseovi (Palmer z Twin Peaks) i o Robertu Downey Jr. Který se až v posledních letech stává hvězdou první velikosti.
Dobrou noc a hodně štěstí je hodně starosvětsky pojatý film. Natočený černobíle, v klasické délce hodiny a půl, výhradně postavený na dialozích, studiový/interiérový. A je to dobře, takových filmů je málo, a jsou potřebné, aby si divák odpočnul od přebujelé produkce obřích velkofilmů. A navíc přináší pohled na historickou událost, která není až tak známá.

Inglorious Basterds OST

24. srpna 2009 v 16:16 Soudtracky
Quentin Tarantino se nikdy netajil svým obdivem k hudbě Ennia Morriconeho a vždy toužil po tom, aby se některá z jeho melodií objevila ve filmu a později na doprovodném soudtracku. Přání se mu splnilo u filmu Kill Bill. Na soudtracku k druhé části se objevily hned tři skladby. U následujícího filmu, Auto zabiják využil jednu a svou aktuální novinkou Inglorious Basterds zvyšuje na čtyři skladby. Ale popořadě.
Jeden z nejkratších (bohužel) Tarantinových soudtracků se otevírá skladbou Nicka Perita Green Leaves of Summer, která svou náladou přibližuje dějiště celého filmu - prosluněnou Francii. Na dramatičtější notu zahraje ve druhé skladbě Ennio Morricone s The Verdict, která v sobě kombinuje úvodní motiv z Beethovenovy skladby Pro Elišku a pro autora typické westernové motivy do skladby plného vnitřního napětí.
Číslem tři na disku je White Lightning od Charlese Bernsteina, která je pomalejší skladbou postavenou na kytaře, zvláštních (často perkusivních) zvucích a baskytaře. Následuje poněkud stereotypní Slaughter od Billyho Prestona. Podle mě dost typický výtvor sedmdesátých let obsahující velké množství klávesových vyhrávek, ale na druhou stranu se zde poprvé dočkáme i zpěvu. Bohužel, skladba i když poměrně svižná, v posluchači vzbuzuje pocit, že trvá více než jen reálné čtyři minuty.
V další skladbě se dostane ke slovu opět režisérův oblíbený Morricone. Skladba začínající jen piánem a tichých orchestrem postupně graduje, přibírá další nástroje a graduje s orchestrem a výraznou sólovou trubkou. Opravdu velmi dobrý kousek a při tom úplně neznámý. One Silver Dollar se vrací k náladě prosluněné Francie navozené první skladbou a přimíchává do ní westernové drobnosti.
Bastreds jsou přeci jen filmem z 2. Světové války, takže se dočkáme i němčiny. Nejen mluvené, ale na albu i zpívané a to v podobě německé kabaretní písničky, u které se posluchač musí smát. V podobně bezstarostném duchu se nese The man with the big sombrero zpívaný jakousi směsí francouzštiny a angličtiny a doprovázený typicky studiovým orchestrem. Trojici zpívaných písní uzavírá opět německá Ich Wollt Ich Waer Ein Huhn. Svižný duet z třicátých let nás svou náladou opět přenese do německého kabaretu. Na soudtracku to není špatné, ale poslouchat celý den se to nedá.
Main Theme from The Dark of the Sun od Jacquese Loussiera nás vrací do dramatičnosti úvodní části soudtracku. Tepající rytmus na pozadí, vyťukávané piano a orchestr. Velmi zajímavý a poměrně strhující kus.
Pak následuje asi největší překvapení alba. David Bowie a jeho hit Cat People. Dobově příliš neodpovídá, ale do nálady alba zapadá poměrně hladce a funguje. A co čekat od Bowieho, než kvalitu? Tiger Tank Lalo Schifrina je patrně jedinou skladbou z válečného filmu, která se protlačila na tento soudtrack. Dočkáme se v ní něco přes minutu dlouhé dramatické kompozice zabalené do zvuku velkého orchestru.
Závěr alba obstarává ve dvou kusech Ennio Morricone. První Un Amico je pohodovou a ani ne moc Morriconeovskou skladbou. Za to Rabbia E Tarantella je ukázkou dramatičnosti, jaké je právě jen Ennio schopen. Výborná a zábavná tečka.
Soudtrack k Inglorious Basterds sice nepřekonává některé předchozí Tarantinovy kompiláty, ale přesto si drží velmi vysokou úroveň a na světlo vytahuje další zapomenuté skladby, které dokáže objevit snad jen "maniak z videopůjčovny".

Vetřelc 5 v režii Ridleyho Scotta

10. srpna 2009 v 16:52 Novinky





O tom, že vznikne další pokračování slavné sci-fi série s Vetřelcem v hlavní roli se už spekulovalo od jara. A nyní se fanouškům splnil jejich největší sen. Do "kapitánského" křesla totiž usedne osoba nejpovolanější a to přímo sám Ridley Scott, který natočil první film v sérii, Vetřelc, který se dnes už řadí ke klasickým sci-fi snímkům. Přípravné práce na filmu se už rozjely, ale Ridley Scott naskočí do projektu nejdříve za rok, protože by nejdříve rád dokončil svoji verzi Robina Hooda s Russelem Crowem a film The Kind One. Na scénáři pracuje Jon Spaiths, člověk který platí za současného Hollywoodského odborníka na sci-fi. Ten pracuje na filmu, který bude filmu originálnímu filmu předcházet, tudíž není jasné, zda se vrátí osoba, se kterou byla celá série neodmyslitelně spjata - Sigourney Weaver.

Batman začíná

2. srpna 2009 v 11:40 Filmy
Hraných filmů s jedním z nejslavnějších komiksových hrdinů - Batmanem, bylo natočeno několik. Počínaje televizními seriály, přes úžasné Burtonovy filmy s Michaelem Keatonem v hlavní roli a konče příšernými filmy Joela Schumachera, který Netopýřího muže pro stříbrné plátno dokonale pohřbil. A osm let po hrůze jménem Batman a Robin přišel mladý nadějný režisér jménem Christopher Nolan a začal Batmana úplně od začátku, jakoby neexistovalo jediné jeho filmové dobrodružství. Začíná úplně po svém, kdesi v čínském vězení, kde utahaného vězně jménem Bruce Wayne naverbuje "Liga stínů", tajemná organizace, která bojuje proti zkaženosti světa. Zde Wayne, ve skutečnosti miliardář z fiktivního města Gotham podrobí náročnému výcviku, který jej naučí zvládat strachy a ovládat tělo. Po ne zrovna příjemném a snadném opuštění této organizace se Bruce vrací domů, kde jej čeká jeho věrný sluha Alfréd a pomalu začíná budovat svou novou identitu Netopýřího muže, bojovníka proti zločinu v korupcí a mafií prolezlém městě. Postupuje pomalu, od menších ryb, jako je mafián Falcone až k psychiatrovi dr. Craneovi, který si zahrává s experimenty s lidským strachem. Ale od Cranea vedou nitky ještě dál, až ke střetu s Wayneovým starým známým.

Christopher Nolan šel na tento příběh přesně opačným způsobem než Rodriguez na svoje Sin City, tj. nesnažil se kopírovat komiks obrázek za obrazem a to ani v náznacích. Batmana udělal v rámci možností tak realistickým jak bylo možné. Všechno, každý čin, každý vynález, se snaží nějak racionálně odůvodnit a nutno říct, že to funguje velmi dobře. Logika děje pracuje na výbornou, divák nemá potřebu se zarážet v určitých situacích a kroutit hlavou nad tím "proč se děje zrovna tohle?"

Film je vyprávěn poměrně standardním způsobem. Hlavně v první polovině se dočkáme série flashbacků, které utvářejí psychologický základ pro Wayneovy postavy. Od návratu do Gothamu je film mnohem sevřenější, drží se pouze hlavních postav a velký prostor dává i tomu, jak Wayne vytváří své maskované alter-ego. Občas mírně odbočí k postavě advokátky Rachel, která před Batmanem funguje jako drobný světlý bod v temnotě města, idealistická, čestná, neuplatitelná. A jedna z mála osob, které rádi vidí, že se Bruce vrátil.

Aby všechno šlapalo jako hodinky, bylo potřeba obsadit dobré herce. A to je jednou z devíz tohoto filmu, protože Christian Bale je asi tím nejlepším Batmanem vůbec. Ve scénách, kdy je Brucem Waynem se mění z nesmělého miliardáře (jak jej pojal Michael Keaton) v odrzlého, ale sympatického floutka, který přeci jen více vypadá na to, že by mohl po nocích likvidovat zločinné živly. V těchto chvílích se změní v až démonickou okřídlenou figuru, která temným hlasem pronáší úsečné repliky.

Ostatní postavy jsou na tom podobně dobře. Liam Neeson si opět zahrál další mentorskou postavu, kterých už ve své kariéře hrál nespočet, a jdou mu výborně. Dostatek prostoru dostávají i dvě herecká esa ze starší generace - výborný Michael Caine jako Alfréd, sluha, který za svým pánem stojí v každé situaci a Morgan Freeman v roli geniálního vynálezce Lucia Foxe. Méně prostoru dostává komisař Gordon Garyho Oldmana, jeden z mála poctivých policistů v Gothamu a zpočátku jediný člověk, který Batmanovi věří, nebo v něm minimálně spatřuje nějakou šanci na změnu. A dr. Crane - po většinu filmu hlavní záporná postava - solidně bláznivý, šílenější než jeho pacienti, nepříjemný, slizký. Jako záporná postava funguje dobře a to díky jeho představiteli Cilianu Murphymu. Jak vidno, Nolan si pevně ohlídal herecké výkony, které jsou opravdu velmi přirozené, v podstatě se vyhýbají nějaké přehnané stylizaci a je to dobře, protože to film pozvedá vysoko nad průměr.

Dalším bodem, který film dělá ještě dokonalejším, je temná atmosféra města prolezlého zločinem. A Batman, jako charakter, pozitivní náladě příliš nepřispívá. Batman začíná není pohádka, ale pořádně temný thriller, který se až psychologicky zabývá formami lidského strachu a jeho překonáváním. Už z toho plyne jeho celkový styl. První Batmanova akce připomíná Vetřelce, přičemž děsivým monstrem, číhajícím ve stínech, je sám titulní hrdina. Atmosféru též pomáhá dotvářet hudba, o kterou se podělili Hans Zimmer (akčnější pasáže - Batmanovské) a James Newton Howard (klidnější pasáže - Wayneovské), i když výše uvedené rozdělení není vždy pravidlem.

Batman začíná je moderním zpracováním komiksové legendy, která obstojí i mimo komiksový svět a díky tomu má šanci zaujmout i diváky, kteří filmům se superhrdiny příliš neholdují. Při sledování tohoto filmu si užijí vrcholné chvíle blaha zejména příznivci kvalitních krimi thrillerů s působivou atmosférou. A postava okřídleného bijce je zde vlastně jen bonusem, pojítkem světa skutečného se světem nereálným, jiným, světem komiksovým. Stoprocentní film.