Greatest Film Classic blog na Blog.cz

Rok výroby: 1931

Režie: Fritz Lang

Hrají: Peter Lorre, Ellen Widmann, Inge Langutt, Otto Wernicke

Město trpí strachem z neznámého vraha malých holčiček. Policie je bezbranná, její pátrání je bezvýsledné, oběti přibývají. Ani druhá strana barikády, podsvětí, není nadšená, protože policejní opatření zavedené ve snaze zabránit další činnosti vraha, jí komplikují život. Proto se ujme vlastní iniciativy.

V roce 1931 natočil německý režisér Fritz Lang film, kterým vybrousil k dokonalosti žánr kriminálního filmu a stvořil dílo, ze kterého se jeho následovníci mohli učit - a učili se. Příběh vypráví chronologicky, ale neustále pracuje s napětím. Vraha neznáme, ve většině filmu vystupuje jen jako silueta nebo stín postavy v klobouku (i když v jedné scéně se pitvoří do zrcadla, ale v tom momentě ještě není jasné, kdo to je), která prochází po městě s malými dívkami. A pak dívka zmizí… Hned v úvodní scéně matka očekává návrat své dcery ze školy. My jako diváci víme, že mezi lidmi vládne strach z vraha. Na holčičku už čeká oběd a nervózní matka se chytá každého zašumění na schodech, každého bouchnutí dveří. A pak najednou napětí dostoupí vrcholu - a my se ve scéně odehrávající se o něco dozvídáme, že vrah zaútočil znova a že jeho obětí je malá Elsie, kterou její matka tak urputně vyhlížela. Žádný policejní komisař přicházející domů oznámit smutnou zprávu.

Langův film je ve všech směrech inovací filmového vyprávění. Užívá hlas mimo obraz (popis dosavadního pátrání), vyžívá se ve hře světla a stínu, nápaditě pracuje s tehdejší technickou novinkou - zvukem. Oproti němému filmu je to obří skok a v podstatě jedno z prvních užití zvuku ne jako atrakce, ale jako plnohodnotné součásti vyprávění.

Herecké výkony se, až na jednu výjimku, obešly bez teatrálnosti němého filmu. Tím slabým článkem je v tomto případě postava vraha, ztvárněná Peterem Lorrem. Ač před Langovým filmem hrál pouze v jednom filmu, nejspíše němém (natočeno 1929), hraje jako v němém filmu (velká gesta, výrazné výrazy obličeje) a na tom svůj výkon staví. Mluvený projev je až na druhém místě. I když jeho závěrečná zpověď před soudem podsvětí je působivá a nezapomenutelná až až.

Ostatní herci jsou obsazeni naprosto přesně. Obdivuhodné jsou zejména výkony dětských představitelů, takové kvality se mnohdy nepodaří dosáhnout ani dnešním tvůrcům.

Z celého filmu přímo čiší režisérova urputná snaha, natočit co nejlepší dílo a ukázat na možnosti, které film má a že se právem dá zařadit k umění. A toto může být pro pochybovače důkaz. Bezpochyby jedno z uměleckým děl raného zvukového filmu, základ pro moderní thrillery, ukázka skvělé práce zvuku a kamery. Ano, tato recenze je pozitivní a plná superlativů. Ale co napsat, když tento film snad nemá jedinou vadu na kráse (až na výhrady k hereckému výkonu pana Lorrea, který ostatně mohl být trochu nepovedeným pokusem o ztvárnění psychického vyšinutí). Jasných 100 %. Bezpochyby. Bez diskuze.